Erotická poviedka
Ženy a ja
Pred bránou nemocnice vystúpila a potom len poďakovala, rozlúčila sa a šla. Sedel som v aute a pozeral sa za ňou, ako bez jediného otočenie odchádza. Znovu som vo svojej mysli preletel posledný tri roky kedy sme sa mali radi a ona so mnou podvádzala naivného manžela. Bola však len jednou zo žien, ktoré som vo svojom živote spoznal so všetkým. S ich túžbami, láskou i vášňou a tiež možná aj akúsi ženskú naivitou, ktorá im mylne našeptávala, že si ma môžu úplne získať a od tej chvíle už budem patriť len im. Je ale pravdou, že ak nebudem brať do úvahy svoje manželstvo, bol môj vzťah s Johankou zo všetkých tých vzťahov najdlhšia.
Vlastne ani neviem ako sa to stalo a čo za to vďačím. Už od mladosti som mal okolo seba stále veľa sukní, ktoré sa vôbec nehneval, keď som ich trošku nadvihol a urobil pod nimi prievan. Spoznal som rad žien, tých mláďat, ktoré mohli byť mojimi dcérami, a tiež tých zrelých, pre ktoré som bol len zájde ja. Patrili k môjmu životu a Johanka bola jednou z nich. Vlastne asi ani nevedela, že som si ju vtedy , keď prvýkrát prišla do autoškoly, vyhliadol z akejsi škodoradostné pomsty. Pár rokov pred tým ako Johanku poznal, chodil totiž jej muž s našou Miluška, mojou vlastnou dcérou. Vedel som o tom, aj keď s ňou nikdy u nás nebol. Vedel som tiež o tom, že Miluška chodí k nemu a alebo spolu jazdia do požičaného bytu a tam sa potom spolu milujú. On kedysi šoustal moju dcéru a ja potom, za pár rokov, som na oplátku šoustával jeho manželku.
Všetko ale začalo už v škole. O prázdninách medzi piatou a šiestou triedou, to mi bolo dvanásť rokov, ma zviedla jedna šestnástka. Bola ešte panna a mne použila na to, aby si uvoľnila dierku. Bolo to na sene a vlastne to začalo len vypytovaním a vzájomnými ukážkami neposkvrněných prirodzenie. Potom prišli cvičné bozky a jej otázku, či si to spolu rozdáme. Chcel som to a cítil som, ako mi slamku stojí. Keď si na ramenách rozepla traky montérok a postupne sa vyzliekla do naha, bol som ako vo vytržení. Prvýkrát som pred sebou videl do naha vyzlečené ženské telo na vlastné oči. V mojom lone sa ešte len objavili prvé chlpy, ona však bola zarastená a ma sa zdalo, že by mi tá jej buchta zaplnila celú dlaň. Bola ale nedočkavá a tak ma začala vyzliekať a potom ma, úplne nahého zvalil do sena. Chytila ??ma do náručia a potom sa spolu so mnou obrátila na chrbát. Tak som sa prvýkrát ocitol na žene av zápätí s jej pomocou iv nej. Nemal som pocit, že by som sa stretol s jej blanou a alebo som to ani pri svojej nervozite nepostrehol. Cítil som len to nádherné teplo, keď mi jej tesná kundička obopínala mojej prebudenej mužstvo. Bola tak krásne tesná a ja som cítil, ako mi vo chvíľach, kedy som z nej takmer vyšiel, ťahá predkožku k špičke žaluďa. Potom sa začala vlniť a krútiť hlavou z jednej strany na druhú. Chcela, nech jej cmúľa kozy a potom sa zrazu myklo a ja ucítil, ako sa akoby v niekoľkých kŕčoch zovretie môjho valčeka ešte zväčšilo. Bola hotová a dobre vedela, že som na rade aj ja. prevalila sa spolu so mnou a tak som sa pre zmenu na chrbte teraz ocitol ja. Aj keď mala oprávnené pochybnosti o mojej pohlavnej zrelosti, nechcela riskovať a tak sa zo mňa zdvihla a položila sa vedľa mňa. "Do ma už nemôžeš. Ak ale chceš, tak ti ho vyhoním". Tak skončila naša súlož. Jána však splnila svoj prísľub a rukou si s mojím chlapcom hrala. Bolo to krásne a po chvíli som sa začal vo vnútri chvít a potom som spoznal tú sladkú kŕč aj ja. Bol som ešte dieťa a tak sa to obišlo bez spermií. Bol to však zážitok, ktorý poznamenal môj ďalší život. Začal som vyhľadávať každučkú príležitosť, aby som sa mohol dievčatám venovať viac ako pri hre na doktora. Zájsť tak ďaleko sa mi však spočiatku príliš nedarilo a tak som aspoň pravidelne napodobňoval Janine ruku a naháňal si ho sám. Až niekedy v ôsmej či deviatej triede sa dievčatá začali o mojom cviku navzájom viac zverovať a ja som spoznal, že už je nemusím zvádzať a dobývať. Navonok boli potrebné okúňavý, stačilo ale, aby sme boli sami a ja im povedal pár pekných, nimi očakávaných slov. Potom už jihly a vôbec nevadilo, keď som im siahol pod blúzku alebo vzal ich mačku do dlane.
Potom som šiel do učňáku, aby som sa pripravil na prácu automechanika. Boli tu ale aj iné odbory av ich triedach sa učila veľa nadržaných dievčat. Len na samom začiatku, asi tak mesiac, dva, to bolo slabšie a ja si zapíchal len párkrát. Potom ale dievčatá začali zase stebetu a ja zas prestal mať o chtivé dievčatá núdzu. V tej dobe som šoustal skoro pravidelne a vlastne som si mohol začať vyberať. Bol som už vtedy vyhlásený preborník a môžem povedať, že bol o mne docela záujem. Býval som na intre, v ktorom na jednom poschodí bývali dievčatá a na druhom my chlapci. Langdon počul na chodbe k dievčatám dostať nešlo a rovnako tak bolo kvôli vychovávateľom nemožné prepašovať nejakú k nám na izbu. Budova ale mala okná a tak sa s trochou odvahy dalo zliezť od nás, z druhého poschodia po hromozvodu o jedno poschodie dole a potom sa zase vrátiť rovnakou cestou späť. Čoskoro som dostal v tomto šplhu cvik a tak som s istou pravidelnosťou trávil čas noci na dievčenským. Chodil som vtedy s Maruškou, drobučké druhačkou z mechanizátorek. Tá bola tým pádom mojou najčastejšou hostiteľkou. Slézal som za ňou dosť často. Občas sa ale s jej vedomím stávalo aj to, že som skončil pod dekou s niektorou z ich spolubývajúcich. To viete, dievčatá sú závistlivé a obzvlášť vo chvíľach, keď im hormóny tlačí na mozog, bývajú dosť nebezpečné. Aby bol pokoj a my sa mohli spoľahnúť na to, že niektoré z nich mojej tajnej návštevy nikomu nepraskne, šoustal som bez by mi to vadilo, občas nielen Marušku, ale aj ďalšie tri dievčatá z izby. Rovnako to ale nejako presiaklo a veľmi skoro sme to spolu s Maruškou pochopili. Ja som bol na rade prvý. Raz som sa na inom rande zdržal a vracal sa na intr až po večierke. Službu mala ten deň Andula, asi tak tridsaťpäťročná vychovávateľka. Ja som ju síce moc nepoznal, hovorievalo sa ale o nej, že je to aj vo svojom veku len slečna, ktorá sa doteraz nevydala a len občas si na čas k sebe do bytu nasťahuje nejakého chlapa. Rovnako tak sa o nej hovorilo, že je na zajačikov a občas jej padne do oka aj niekto z tunajších učňov. "Tak čo mladý? Tebe sa zastavili hodinky? A alebo ti je snáď niekto ukradol?". To bola jej prvé slová, ktorá sa ako vodopád na mňa spustila hneď chvíľu po tom, čo sa za mnou zavreli dvere a ja stál na chodbe internátu. "Tos dneska randil inde a nechal Marušku samotnú?". Doplnila tým šnúru otázok a potom, po krátkej odmlke pokračovala vo svojom útoku. "Ja o vás všetko viem. Viem tiež, že seš docela akrobat a rád sa šplháš po hromozvodu". Už v tejto chvíli som vedel ktorá udrela a aj keď mi Andula nebola úplne sympatická, rozhodol som sa obetovať a uchlácholiť ju svojím telom. Proste som si myslel, že sa mi tak podarí chrániť Marušku a udržať ju bokom od problémov. Stalo sa ako som očakával. Andula ma hneď potom, čo na mňa vychrlila vodopád rádoby materských slov o nebezpečenstvo promiskuity a neviazaného sexu , zatiahla do miestnosti za vychovateľný a tam sa do mňa pustila. Trvalo to len chvíľku a ona na mne vypustila svoje ohromné, dolu visiace kozy aj chlpatý pekáč, veľký ako koleso z kolobežky. Pre tentokrát som sa obetoval. Nechal som sa dusiť medzi jej kozama. Potom som jej dovolil, aby si potiahla moju ruku do lona a do vagíny vsunula moje prsty. Poslúchol som ju a ošoustal. Najprv svojimi prstami a potom aj svojim brkom, ktoré mi predtým cucala. Bol som však zhnusený a hovoril som sám sebe , že sa to už nikdy nesmie opakovať.
Niektorí z nás bývali ďaleko od internátu a tak sa stávalo, že sme domov jazdili len občas a tak sme na internáte zostávali aj cez sobotu. Boli to chvíle, kedy sme mohli byť v noci s Maruškou doslova sami. Tiež vtedy to tak bolo a ja zas za ňou klesal po hromozvodu dole. Bolo to príma. Netrvalo to dlho a ja sa do nej zaboril a pichal. Zrazu sme na chodbe začuli tlmené kroky, ktoré s úplnou istotou smerovali k nám. Akoby zázrakom som stačil shrábnout svoje veci a ako užovka zájsť pod posteľ. Medzi tým Maruška, v tej chvíli úplne nahá, sa otočila na bok a vo chvíli, keď cvakol kľučka a dvere sa začali otvárať, predstierala hlboký spánok. V izbe bolo tma. Videl som preto len siluetu, ktorá sa priblížila k posteli. Ani som nedutal a úplne ticho som sa v stiesnenom priestore, vymedzenom tvrdou podlahou a drôtenkou postele, posúval viac dozadu. Bolo to potrebné. Postava sa už priblížila a práve v mieste, na ktorom som ešte pred chvíľou ležal, teraz stáli čiesi nohy. Bolo mi jasné podľa bod, že na nich stojí chlap. Teraz sa už ale posadil a drôtenka nado mnou sa povážlivo prehla a ešte viac obmedzila priestor môjho nechceného azylu. Topánky som spoznal a tak mi bolo jasné, že nado mnou sedí Váňa o ktorom sa hovorilo, že je na učeňky. S jednou sa dokonca pred dvoma rokmi, len krátko po tom čo sa vyučila, oženil . teďka bol tu a ja si uvedomil, že teraz je na rade Maruška a ak nevylezie, dostane čo najskôr poriadne do tela. Na druhej strane som si spomenul na Andula a na to, ako som na nej proti svojej vôli rajtoval. Navyše ma vzrušovala myšlienka, že aj keď pod posteľou, môžem byť pri tom keď ju ošoustá. Nemohol som sa rozhodnúť čo mám urobiť a tak si povedal, že počkám čo Maruška. Ak bude bez odporu držať tak zostanem. A keby nie, tak vyleziem a nech sa deje vôľa božia. Mlčky som sledoval, ako si rozviazal šnúrky, sezul si topánky a potom zašiel k Maruške pod deku. nepadlo ani slovo. Nič nepovedala a tak som si urobil trochu pohodlie. Z tlmených zvukov, ktoré ku mne doliehali, som spoznal , že ju obchytáva. Spoznal som tiež, že sa jej to páči a začína byť vzrušená. Počul som tiché vzdychy, vychádzajúce z ich úst, a tiež sotva viditeľné šušťanie postele pod jej telom, ktoré sa práve začínalo chvít. Navrchu začal pohyb a po krátkej chvíli spadla na podlahu jeho košele a veľmi skoro sa na kôpke vedľa mňa povaľovali aj jeho nohavice aj slipy. Mlčanie pokračovalo a mne už bolo jasné, že spolu nie sú prvýkrát. Maruška ho dnes určite nečakala, keď ale nečakane prišiel, tak tomu dala voľný priebeh. Nemohla toho veľa robiť a tak mne nechala schovaného pod svojou posteľou. Z pohybu drôtenky iz sprievodných zvukov som spoznal, že sa Maruška prevracia na chrbát a posúva sa do prostred postele. Zatiaľ na ňu nevliezla a pretože vzdychala stále viac, bolo mi jasné , ako výdatne ju spracúvajú jeho ruky. Určite sa jej to páčilo, jej vzdychanie zosilnelo a drôtenka pod ňou sa začínala hýbať. Oboje ešte zosilnelo. Drôtenka sa rýchlo rozkmital. Potom zrazu prišli dva veľké záchvevy, ktoré sa stali neklamným svedectvom toho, že ju vydráždil až do krajnosti a ona sa práve urobila. Čas na odpočinok však nedostala a priehyb drôtenky prezradil chvíli, keď Váňa presunul svoje kolená medzi jej nohy. Len malá chvíľa mu potom stačila na zaujatie správnej pozície. Potom na ňu naraz doľahol plnou váhou a vo chvíli, keď sa ozvalo silné zavrzání postele, počul som aj jej naliehavý vzdych, ktorý sa ozval z jej úst keď do nej naraz zatlačené svojho chlapa. Jednoducho sa do nej zaboril a prešiel jej ako ostrý nôž hrudkou masla. Držal svoje tempo a tak bola Maruška za malú chvíľu opäť hotová. On ale ešte nebol. Zliezol z nej a potom aj z postele. Potom sa k nej sklonil, zdvihol ju v podpazuší a vedľa postele ju prinútil k tomu, aby si k nej kľakla. Znovu jej roztiahol nohy, kľakol medzi ne as pravidelnosťou šijacieho stroja ju začal pichať nanovo. Bolo to pre mňa vzrušujúce a tento pohľad zospodu, ukazujúci ako sa jej do nej opakovane úplne zaborí ma doslova provokoval. Chcel som z toho mať niečo aj ja. Bolo však nemysliteľné, aby som vyliezol a pridal sa. A tak som len natiahol ruku a kým on sa preháňal jej telom, začal som zo svojho úkrytu dráždiť jej klitoris av duchu si predstavoval, že práve teraz ju šoustám ja. Najskôr sa zľakla. Potom sa s tým ale vyrovnala a začala vychutnávať ten výnimočný paradajky. švihal sebou do všetkých strán a chvíľami sa zdalo, že si ho v sebe zalomia a Váňa odtiaľ odíde ako eunuch. Tá divočina sa mu páčila a tak sa za pár chvíľ urobil aj on. Maruška z toho bola celá uťahaná a tak ju konečne nechal byť. Bez slova sa obliekol a už sa chystal odísť. Zostal však stať, chvíľu sa na ňu zadíval a potom ju ako majster úprimne pochválil. "Všetky česť Márie, dnes si bola trieda. naozajstný trieda. Niečo tak báječného som možno ešte nezažil. Maj sa a nabudúce čau. "Odišiel a ja som konečne mohol von. vysúkal som sa z pod postele a pozrel sa na Marušku. Tá už zas ležala na posteli a práve upokojila dych. Obaja sme mlčali a ja som bol stále vzrušený. Moje parou stálo a bolo napnuté až k prasknutiu. Tak som sa na ňu vrátil. Vlastne som vystriedal Váňu a teraz som do nej, v dnešnej noci už druhýkrát, začal pichať ja. Bola už uťahaná a zo začiatku sa jej už asi nechcelo. Za malú chvíľu sa ale zachvela a znovu začala byť vzrušená. Videl som na nej, že sa jej znova začína blížiť orgazmus. Pre mňa to spočiatku nebolo iné. Moje hormóny boli rozbúrené a tak som pichal ako o závod. rozbúrenom však bola aj moja myseľ a ja si znova uvedomoval, že tu Váňa nebol prvýkrát. Maruška mi zrazu pripadala "ako použitý tovar" a ja už prestával mať chuť. Tak som z nej zliezol a nechal ju napospas jej rozbúrené vášni. Nechal som ju tam samotnú. Ten deň som ale odišiel dverami. Bolo mi jasné, že Váňa odpočíva v miestnosti za vychovateľný. A aj keby. Čo by mi vtedy asi tak mohol povedať? Odišiel som dverami a asi to bolo aj akési znamenie, že už ten pokoj nikdy nenavštívite. Do konca učňáku som tam už naozaj nebol a Maruška ma prestala zaujímať. Nemohol som jej jednoducho odpustiť, že ma podviedla. Že sa váľala s vaňou a ma nič o tom nepovedala. Veril som tomu, že to medzi nimi začalo rovnako, ako keď Andula zaútočila na mne . Ja som jej o tom ale povedal a Andula som od tej doby odmietal. Ona však mlčala a zo súlože s vaňou sa pre ňu stal už zvyk.
Sotva som na učňáku skončil, dostal som povolávací rozkaz. narukoval som do Popradu, na druhý koniec republiky. Aj tam sú pekné dievčatá a vedia, načo ju majú. S jednou som tam chodil. To ale neznamená, že ak sa naskytla vhodná situácia, nezvládol som aj nejakú tú bokovku. Raz, keď tá moja bola zrovna v tej dobe chorá, vyrazili som s pár chalanmi z roty do neďalekej dediny na zábavu. Miestny chalani nás tam zrovna radi nevideli. prechádzal to ale bez konfliktov a tak si každý z nás našiel pohľadnú dievčenské spoločnosť. Ja som sa bavil s takou pohľadnú romantickou dušou čo pred pol rokom zmaturovala a tak mi robila nenásilnou prednášku z oblasti krásnej literatúry a milostné poézie. Hovorila zaujímavo a ja, aby som ju pohladil po duši a tiež si ju viac získal, len som ju v tejto fáze priznávala. Alebo som ju svojim dotazom postrkával k jej ďalšiemu obľúbenému téme. Keď si po nejakom čase uvedomila, že hovorí hlavne ona, smiala sa tomu s ohníčky šibalstva v každom oku. teďka ma ona povzbudzovala svojimi otázkami k rozprávanie. Zostal som u literatúry ale tak odlišné od tej jej. Vytiahol som na ňu Denikena aj nášho Součka a začal jej rozprávať o UFO, o rôznych záhadách a tiež o vesmíre av ňom sa nachádzajúcich cudzích svetoch. Docela ju to zaujalo a tak mi nedalo príliš práce ju na chvíľu zlákať von aby sme sa mohli pozrieť na nočnú oblohu. Aj keď už bolo zima a na zemi ležalo tak desať čísel snehu, tak naša chvíľa bola nekonečná. Sprvu sme skutočne pozerali na hviezdy. Keď ale nemohla jednu z nich nájsť začal som jej ju ukazovať. Chcela sa pozerať v rovnakom uhle a tak sa priblížila svoju tvárou k tvári mojej. Na to som čakal a ako sa spamätala, stál som proti nej čelom a bozkával ju na pery z ktorých vychádzala para. Ani sa príliš nebránila. Snáď len sprvu , len tak na oko. Potom ju to ale úplne uchvátilo a tak mi vôbec nebránila v tom, aby som jej rukami zašiel pod bundu a začal spracovávať jej prsia. Bolo to silné na nás na oboch a tak sa stalo, že sme nakoniec skončili na mojom vojenskom Mantle, ktorý som rozložil do snehu na tamojšom futbalovom ihrisku. Divil som sa sám sebe. Oveľa viac som sa však čudoval Bernad, ktorej obnažený zadok sa teraz tlačil k premrznuté krajine, od ktorej ho delil len môj kabát.
< br />
Po krátkom čase za mnou Bernadeta prišla so zvesťou, že je od onej noci v inom stave. Bolo to ako rana pod pás. Vydýchal som to a počas ďalšieho mesiaca sa s Bernadette oženil. Bola to pre mňa katastrofa a pripadal som si, ako orol, ktorému amputovali krídla. Zvyšok vojny som prečkal ako ženáč a za pol roka aj otec malého chlapca. Potom čo som dostrihal meter a zhodil zo seba zelenej bielizeň, som sa nasťahoval za ňou do domčeka k jej rodičom. Možno to poznáte sami. Obaja rodičia pedantičtí učitelia, len málo schopní rozlíšiť prostredie školy od ostatného života. Bolo to strašné a moja predstava, že by som tu mal žiť dlhý čas, prípadne sa tu dožiť aj smrti, ma ale privádzala k zúfalstva. Bylo mi, jako bych byl ve své dospělosti nahnán do jakési zvláštní školy, v které mi každou chvíli ten, dle vlastního přesvědčení na celém světě nejchytřejší učitel, vysvětluje, jak mám cokoli dělat a vlastně na každém mém činu shledává a kritizuje chyby. To vše nás s Bernadetou vzdalovalo. Ona, která v tom vyrostla a považovala to za něco zcela běžného. Nedalo se tak žít. Proto jsme se po roce rozvedli a já se vrátil sám zpátky do města, kde jsem jako malý kluk vyrůstal. Na malého Ondru jsem pravidelně platil a vlastně až do dnes, kdy již je dospělý, jsem ho od rozvodu ani jednou neviděl. Nedá se říci, že bych si obzvlášť na začátku na něj nevzpomněl a nebo by mi byl zcela lhostejný. Na druhý konec státu za ním bylo daleko. Dal jsem však za pravdu Bernadetě, že to tak bude lepší pro ni, pro mne a hlavně pro malého Ondru.
Doma jsem začal jako řidič jezdit pro pivovary. Jezdil jsem tedy po okolních okresech a rozvážel po hospodách pivo. Dovedete si proto jistě představit, jako výzvu pro mou krev, zřejmě obohacenou o hormony chtíče, představovala spousta servírek a hospodských paní. Zase jsem byl ve svém živlu a mohu po pravdě říci, že jenom v málokterém městě, ležícím na mé trase, by bylo možno najít to, ve kterém bych neměl připravenu alespoň jednu sukni k nadzvednutí. Pak jsem se oženil znovu a s touto druhou ženou to vlastně spolu táhneme dodnes. Kdyby se někdo zeptal, jak to bylo a je s mou věrností, musel bych se docela srdečně zasmát. Každý z nás lidí je nějaký a to své já nezmění i kdyby nevím jak chtěl. Já jsem to nechtěl, líbilo se mi to takové jak to je. Některé z oné řady mých krátkodobých milenek, a také i některé z těch, se kterými jsme si na lásku hráli delší čas, již zapadla do mého podvědomí. Musel bych proto chvíli vzpomínat, abych si vybavil jejich jméno, tělo i tvář a pak je přiřadil k příslušným zážitkům. Jsou ale také takové, na které se nezapomíná a které ve své mysli vidíte se vším všudy ve zlomku vteřiny, když si to budete přát. Z tohoto pohledu byla v mém životě favoritkou Markétka. Byla to neteř mojí druhé ženy a já ji vlastně viděl jen jednou v životě. Bylo to pár let po naší svatbě, asi rok před tím, než se nám narodila Miluška. Dostali jsme ze severu Moravy, od jakýchsi manželčiných příbuzných, pozvání na svatbu jedné její sestřenice. Auto jsme neměli, protože tenkrát ještě auta byla takřka nedosažitelnou vzácností. Jeli jsme tedy vlakem. Po čtrnácti hodinách úmorného kodrcání nás na malinkém nádraží čekal žebřiňák s koňmi, který nás dovezl k příbuzným. Bydleli v malé vísce, která měla jenom pět čísel popisných. Nejbližší vesnice, ve které byl krám, kostel i pošta byla vzdálená dobrých šest kilometrů. Příbuzní žili na statku, ke kterému patřila pole, hektar lesa i malý rybník přímo za vraty. Ve chlívě měli dva koně, dvě krávy, ale šest prasat a na dvoře se pletlo nespočetně drůbeže. Svatební přípravy byly v plném proudu. Zabíjačka byla již před týdnem a tak, zatímco ženské kouzlily v kuchyni, my chlapi jsme ochutnávali ostré klobásy a také zdejší, tak známou, pravou slivovici. Druhý den ráno byla svatba a tak jídlo a pití začalo nanovo od samého rána. Teď již si s námi, i když jen polovičním tempem, připíjely i ženy a brzy všude bylo veselo. Obřad byl v kostele v sousední vsi a tak, jako za starých časů, jsme na ní jeli na vyzdobených vozech, tažených zapřaženými koňmi. Příroda svatbě přála a zářivé jarní slunce jakoby vybízelo k veselí. Nedá se říci, že by už bylo teplo. Cestou domů se ale znovu pilo a tak nám příjemné teplo do žil vlévala naše bujarost i konzumovaný alkohol. Na statku se pak ono obžerství a vydatné pití znovu dostalo do tempa. Nemohu si vlastně vzpomenout, zda někdo z dospělých zůstal střízlivý a nebyl více či méně v podroušené náladě. A co se týče omladiny? Však to znáte. Když je nikdo nehlídá, tak využijí situace a chovají se jako dospělí. Snad proto se na hojné polibky na setkání, vyměňované mezi ženami a muži různých manželských párů, neomezili jenom dospělí. I dorůstající omladina, která již byla ve věku, kdy se přestávala stydět, si občas zcela veřejně vyměnila polibek. S postupem času si člověk mohl i všimnout, že někde ve zšeřelém zákoutí, se některý z párů líbá důkladněji a dívkám ani ženám nevadí, když partnerovy ruce tak trochu otestují jejich tělo. Také jsem toho trošku zneužil. Jenom jsem při tanci s nevěstou, poznamena-ném oboustranným pitím, jí popřál příjemnou svatební noc a svoji ruku jí na dlouhou řadu taktů zabořil mezi nohy a stiskl její klín. V místnosti, kde se tančilo, bylo namazaných párů víc a tak si nás nikdo vůbec nevšímal. Jenom se smála, tančila rozkročmo a ze široka, pak si také sáhla na můj úd. To jsem se ale polekal. Trošku jsem vystřízlivěl a s hrůzou si položil otázku jak z této kaše ven. Zachránila mne však tříčlenná vesnická kapela, které mezi tím vyschlo v krku a teď si udělala přestávku.
Svatební oslavy skončily a každý z nás pociťoval naprostý stav nasycení. Všichni jsme byli doslova nacpáni bezvadnou stravou i dobrým pitím a naše podnapilost nás vybízela k spánku. Někdo si již šel lehnout, dva chlapi usnuli u stolu a všichni ostatní se podle předem dohodnutého rozpisu ukládali k spánku do omezeného počtu postelí. Scénář byl ten, že ženich s nevěstou mají pro sebe rezervovánu útulnou podkrovní komůrku, domácí se vmáčknou na rozkládací gauč a na manželskou postel. My hosté se pak podle rodin naskládáme do dvou širokých postelí a na vypůjčené matrace, rozložené na podlaze jedné z místností. Nám, mé ženě a mně byla přidělena široká postel. Protože lůžek pro tolik nocležníků bylo málo, souhlasili jsme, že s námi v posteli přespí i manželčina neteř. Nijak jsem o tom neuvažoval. Zřejmě jsem považoval za samozřejmé, že já spím na jednom kraji postele, Markétka na druhém a moje žena uprostřed mezi námi. Dopadlo to však zcela jinak. Nejdříve šla spát Markétka. Po ní pak, za nějaký čas i moje žena. Když jsem pak, asi tak za půl hodiny, přišel do ložnice já, ležely v spánku vedle sebe. Manželka ale spala na kraji a já si tak musel lehnout vedle Markétky. Stejně bych manželku nebudil. Na sex jsem nemyslel a chtělo se mi spát. Proto jsem ani na chvíli nezaváhal a zajel pod peřinu právě tam, kde zrovna bylo místo. Nevím, jak dlouho jsem spal. Náhle mne ale probudil zvláštní pocit vzrušení. Cítil jsem se, jako kdybych se probudil z nějakého erotického snu. Již jsem byl vzhůru. Zatím jsem se však ani nepohnul a budil tak zdání, že stále spím. Jen díky tomu jsem poznal pravou příčinu mého ztopoření. Markétčina ruka znovu zajela do mých trenýrek a znovu si začala hrát s mojím klukem, kterého k mému úžasu probudila dříve než mne. Byl jsem ohromen a šokován. Ani jsem se tím překvapením nemohl pohnout. Tak jsem jen zcela fascinován ležel a vnímal, jak mi ta sotva čtrnáctiletá holka honí péro a jak se s ním svou rukou doslova mazlí. Už jsem to nemohl vydržet. Tak moc to bylo krásné, že mi to až nahánělo hrůzu. Škubl jsem rychle rukou a uchopil její zápěstí. Pevně jsem její ruku sevřel. Dále jsem ji však neodtáhl a nechal ji právě tam, kde se nacházela. Lekla se. Dokonce sebou polekaně škubla. Já ji však nepustil a tak mne pořád za něj držela. „Prosím tě, nežaluj na mně.“, plačtivě zašeptala Markétka. „Proč bych to dělal?“, zazněla moje odpověď. Ještě jsem nevěděl co udělám s tou žábou, která vlastně ještě byla pod zákonem. V té chvíli jsem ani nevěděl, co udělám se svým chtíčem, tak vyburcovaným právě jí. „Proč bych to dělal?“, řekl jsem podruhé a pohnul rukou tak, aby navázala na svůj předchozí pohyb. Ve stejné chvíli když začala, přetočil jsem se na bok a pustil její ruku. Tím byla volná i moje ruka, kterou jsem přesunul na její plochou hruď. Jak jsem již řekl, bylo to ještě dítě. Ve své dlani jsem proto ucítil jen plochý hrudník s malými kopečky právě rašících prsů. Prostě tam ještě měla jenom dvě čočky na prkně. Jen její bradavky, které se jí také teprve probouzely, byly již ztvrdlé a citlivé. Když jsem jí jednu zažmoulal konečky svých prstů, celá se zachvěla. Znovu jsem si uvědomil, že si zahrávám se zákonem. Vzpomněl jsem si v té chvíli na své dětství a na to, že v jejím věku jsem měl svůj křest již dva dlouhé roky za sebou. Věděl jsem, že to chce. Že bude šťastná když budu pokračovat a zajdu ještě dál. Věděl jsem, že mne už pro to nikdy a nikomu neprozradí. Mírným tlakem na její rameno jsem položil Markétku na záda. Dlouho jsem neotálel a ruku přesunul na její holátko. Byla opravdu ještě dítě a tak se na jejím holém, baculatém pahorku, ježilo jenom pár prvních, nachmýřených chloupků. Znovu se zachvěla a zcela iniciativně roztáhla nohy. Trošku jsem si s ní hrál a se zájmem sledoval, jak na ni moje prsty, zatím jen z venku působí. „Už jsi to někdy dělala?“, položil jsem jí otázku a svůj ukazovák nasměroval k jejímu poševnímu vchodu. „Ano, ale jen jednou. A bylo to jen napůl“. Nebylo mi jasné co myslí tím svým napůl. Nebylo jasné, zda se do ní někdo nestihl zabořit úplně a nebo musel skončit dřív, než si stihla úplně přijít na své. Nebylo mi to jasné a bylo mi to fuk. Co jsem však věděl jistě to byl fakt, že dnes to bude úplně. Úplně bez ohledu na to, zda půjde o hloubku vnoření a nebo o to, že ji dnes dovedu na samý vrchol blaha. „Blánu jsem si protrhla sama. Moc mne to bolelo a tak jsem toho nechala být.“ Markétka upřesnila svou informaci a já si uvědomil, že jsem ji zprvu chápal jinak. „Poznalas sama jak je velký. Chceš si ho vyzkoušet a nemáš teď z něho strach?“. Otestoval jsem její chuť i odhodlání. Nebyl jsem na pochybách a věděl jsem, co mi odpoví. Tady to ale nešlo a tak jsem rychle přemýšlel o tom, kam si ji odvést, abych ji mohl ošoustat. „Přijď za mnou za chvíli do komory.“, zašeptal jsem jí do ucha a tiše vylezl z postele. Prostě jsem myslel na to, že i kdyby se stal ten zázrak, někdo se vzbudil a nedej bohu nás i nachytal, pořád by při trošce štěstí a mé výmluvnosti zůstávala naděje, že všechno svedeme na naši mlsnost a naše chutě.
Ihned po vstupu do komory jsem zjistil, že to není to správné místo. Na stole, který jako jediný byl tady vhodným místem, na kterém by šlo souložit, ležela spousta zbytků z dnešní oslavy a také dva ještě nenačaté dorty. Vyšel jsem proto na chodbu a zavřel za sebou dveře. Postavil jsem se k oknu do dvora a přemýšlel jsem, kam se přesunout. Byla hezká, jasná noc. Teplota se však ještě držela nízko a mně se tedy, ani v nejmenším, nechtělo jít šoustat do stodoly. Do šopy, která stála na druhém konci obdélníkového dvora právě proti mně, to také nemělo smysl. Bylo mi totiž jasno, že také zde je zima a stejně tak, jako na půdě, je zde jen spousta různého harampádí, pokrytá vrstvou letitého prachu. Stál jsem u okna snad jen pár vteřin. Po mojí pravici tiše cvakla klika a za mnou na chodbu vešla Markétka. V tom nočním příšeří, jen trošku naředěném světlem měsíce, procházejícím oknem před námi, jsem si ji znovu zamyšleně prohlédl. Stála tam v noční košilce a já jsem musel dát sám sobě v duchu za pravdu, že byla jen nevýraznou žábou. Byla to, na první pohled, ničím nepřitažlivá holka, která se právě dostala do fáze dospívání a pocítila účinky hormonů, které z ní časem udělají zralou ženu. Bylo mi jasné, že kdybych ji ještě včera potkal někde na ulici, ani bych o ni svým zrakem či myšlenkami nezavadil. Prostě bych prošel kolem bez jakéhokoli povšimnutí.
Teď jsme však stáli vedle sebe a oba dva jsme věděli, že uplyne jenom malý dílek času a my svá těla, poháněná sexuální touhou, spolu navzájem spojíme. Měla se stát, i když jen na pár chvil, mou nečekanou milenkou. Snad proto jsem se sklonil a políbil toto dítě způsobem, kterým jsem líbával dospělé ženy. Bylo to pro ni poprvé, co měla ve svých ústech navíc i jazyk nějakého muže. Rozhodně se jí to ale líbilo. Stoupla si na špičky a do svých rukou sevřela mou hlavu. Tiskla se na mé rty a svým jazykem mi začala odpovídat a také pronikat do mých úst. Na chodbě ale bylo zima. Já sám, protože jsem byl jenom v trenkách, sem ji už docela cítil. Vymanil jsem se proto z Markétčina držení, uchopil její ruku a za ní si ji vedl ven. Šla těsně vedle mě a já jsem cítil, jak se o mé rameno opřela její hlava. V té chvíli jako by to ani nebyla nedospělá holka. Měl jsem teď pocit, že jdu se skutečnou milenku. S dospělou ženou, která mne má ráda a již se těší na to, až se budeme milovat. Na náspí bylo ještě chladněji a tak jsme rychle vklouzli do maštale a tiše za sebou zavřeli dveře. Okno zde bylo ještě menší a tak přítmí, které nás před tím obklopovalo na chodbě ještě zesílilo. Spolu s ním nás obklopila i známá vůně venkova a také teplo, vyzařované těly ustájených krav a koní. Rychle jsem očima přelétl celý prostor a vyhodnotil naše možnosti. Hodně jich teda nebylo. Jediným, pro nás použitelným, zařízením zde bylo staré, oprýskané štokrle. Na tuto židličku bez opěradla, která sloužívala selce při dojení, jsem nyní posadil svoji společnici. Stál jsem teď přímo před ní. „Když sis to dělala sama, tos asi jistě neviděla chlapa. Tak si ho nejdřív prohlédni ať aspoň víš, s čím jsi si vlastně hrála.“ Věděl jsem, že toho v tom přítmí mnoho neuvidí. Byl jsem si ale jist, že jí to bude silně vzrušovat. Co jsem však v té chvíli ještě nevěděl bylo to, jak ji budu v následných chvílích dirigovat a čemu všemu ji této noci naučím. Teď už jsem na nic nečekal a stáhl trenky ke svým kolenům. Péro jsem měl už napružené a tak teď trčelo přímo před jejíma očima. Zřejmě byla překvapena. V jejích očích se však objevil i nedočkavý zájem. Svým pohledem mé péro jakoby hltala a četla na něm snad každý kousek našponované kůže. Nejvíc ji zřejmě přitahoval můj žalud a také moje koule. Pozvedla totiž ruku a konečky svých prstů se střídavě dotýkala obou těch částí mého těla. I když si s mojím přirozením již hrálo více žen, její prsty však dělaly divy. Nemohl jsem to již vydržet a chtěl jsem, abych už byl v ní. „Teďka si Markétko stoupni, abych se mohl posadit a tebe si vzít na klín.“ Původně jsem si představoval, že si ho od ní nechám vykouřit. Nyní, abych to třeba nepřehnal a pro ni nebylo zážitků až moc, jsem od toho úmyslu ustoupil. Sotva se zvedla, posunul jsem štokrle více od zdi, sedl jsem na ně a uchopil Markétčiny ruce. „Teďka pojď ke mně a každou nohou si stoupni po stranách mého těla.“ Rukama jsem ji něžně popotáhl a pak se jenom díval, jak zcela přistoupila k mému boku a potom přehodila jednu nohu na druhou stranu. Noční košilka se jí při tom napnula a povyjela o malý kousek výš. Pustil jsem proto její ruce a sám ji vyhrnul až k jejím bokům, udělal na ní záhyb a část látky pod něj zahrnul. Košilka tak zůstala zvednutá a mně se odkryl pohled na její, dosud mužem neposkvrněný klín. Přál bych si, alespoň na chvíli více světla. Nešlo to ale, a tak jsem tuto myšlenku nechal být. I když jsem na to původně nemyslel a ve svém plánu vycházel jenom z omezených možností, nyní mne ale napadlo, jak je ta pozice výhodná. Mohl jsem jí teď dopřát pocit, že teď bude sex řídit ona. Bude to ona, kdo bude aktivní a já se přizpůsobím jí. Bylo mi jasné, že se při tom asi i tak trochu nadře. To proto, že až si mi na něj sedne a bude se na něj navlékat, bude si muset dřepnout. Bude si dřepat pokaždé, když ho do sebe píchne. Pokud si bude chtít odpočnout, bude se muset posadit a pak ji váha jejího vlastního těla na mne přitlačí až na doraz. Musel jsem ale uhnout svým trupem, kterým jsem ve vzpřímené poloze Markétce bránil v potřebném přístupu. Zaklonil jsem se proto a opřel lopatky o chladivou zeď. „Tak pojď blíž a dej je k sobě. Nespěchej na ně a nech je zatím, ať si jen hrají. Ať se jen navzájem šimrají a ať se při tom tak trochu také poznají.“ Poslechla moje slova a popošla o malý kousek výš. Podívala se na něj jakoby v půdorysu a ještě o píď pokročila, až zmizel z jejího pohledu. V té chvíli pokrčila kolena a roztáhla je do stran ještě o trochu víc. Díval jsem se, jak se k němu blíží a uvědomil si, že jeho špička už vnímá její přítomnost. Ještě pár milimetrů a už se dotkli. Cítil a viděl jsem, jak sebou sotva znatelně škubla. Připadalo to, že se lekla. Že ji ten dotek překvapil a její mysl teď navždy musela přijmout tento fakt. Už se ho doslova dotýkala a měla jeho špičku opřenou o svou kůži. Zcela pomalu pohnula svojí pánví a začala se zvolna hýbat. Můj žalud tak klouzal po délce jejího přirození a spolu s celým penisem se vždycky vychýlil příslušným směrem. Zatím ji hladil jenom z venku. Cítil jsem, jak je vzrušená. Jak si vychutnává tu krásu a při tom zápasí sama se sebou a se svým dilema, zda se má ještě jen takhle mazlit a nebo zajít dál. Pohyb své pánve doplňovala pozvolným kýváním hlavy a svýma rukama hledala na ploché hrudi svá dosud nenarostlá prsa. Slyšel jsem také, jak se jí zrychluje dech a splývá s pravidelným odfukováním zvířat, přivázaných u žlabu. Když se ale po chvíli ještě více přiblížila, sjela pravou rukou do svého klína a jenom mírně si jej rozhrnula. Můj kluk se tak dostal do jejího žlábku. Byl teďka protahován mezi stydkými pysky, od Markétčina vzrušivého výběžku až zcela dozadu, za konec jejího ženství. Zatím co se hýbala jen tímto podélným směrem, začal jsem se nepatrně vrtět a jen tak lehce ji při tom masírovat svým nenápadným kroužením. Účinek byl velice rychlý a její ruka znovu poklesla dolů. Teď se ale nevěnovala jejímu tělu. Teď uchopila moje přirození a nasměrovala je pod správným úhlem do toho správného místa. Možná, že jsem se zmýlil. V té chvíli jsem však měl pocit, že jsme oba současně zatajili dech. Byla to jenom vteřinka a já už cítil, jak její tělo tlačí na můj žalud a samo zvolna pootvírá svůj poševní vchod. Zřejmě žádnou bolest necítila a proto šla ještě níž. Teprve v ní byla jenom moje špička, já ale cítil rozkoš z teploty jejího těla i z poznání, že je již je dostatečně vlhká. Teď jsem se ale nekroutil a všechno nechal jenom na ní. Domníval jsem se, že se ho bude zmocňovat postupně, bude se zvedat a pak si zas sedne o kousíček níž. Byla však statečná a nelekla se toho, jak byl ve srovnáni s jejím vzrůstem velký. Postupovala jenom jedním směrem. Vždy se jen na chvíli zastavila, nabrala dech a svojí pochvě dopřála moment, aby se připravila na další. A potom zase přitlačila a spolkla v sobě dalších pár centimetrů mého mužství. Už jsem byl hodně daleko a v duchu jsem si říkal, že víc se už do ní nevejde. Zase to krátké nadechnutí a potom svá kolena zcela povolila a jediným táhlým pohybem do sebe zasunula i poslední zbytek. Obzvláště teď jsem cítil tu těsnost a ono fantastické teplo. V té chvíli jsem jí byl opravdu nesmírně vděčný. Zatímco odpočívala a v duchu jistě vyhodnocovala první pocity, jsem ji pohladil po vlasech a po tváři. Pak jsem se na chvíli narovnal a stejně jak předtím na chodbě jsem ji zas dlouze políbil. Když jsem své lopatky vracel ke zdi, ucítila ve svém nitru, jak se v ní můj penis pohnul. Přestala otálet a teprve teď se začala hýbat. Její pohyby teď byly v obou směrech a šoustala mě po celé mojí délce. Dal jsem se znovu do kroužení a tak, vzájemným sloučením našich pohybů, jsme dosáhli jakési šroubovice, ve které můj penis putoval jejím tělem. Doslova na mě šílela, zrychlila pohyb do velikého tempa a poskakovala tak, že jsem měl chvílemi pocit, že mi ho v sobě zalomí. Najednou, když byla napíchnuta do samé krajnosti, jakoby v transu zašeptala „mámo, maminko…“ a z ničeho nic se přestala hýbat. Křečovité sevření pochvy, opakující se v několika záchvěvech, se stalo neklamným důkazem, že její první soulož s mužem byla nade vší pochybnost úspěšná. Zůstala na mě sedět a já byl v té chvíli rád, protože před tím, když na mě řádila, jsem už také cítil, jak se blíží můj čas. Můj kluk se mohl na chvíli zklidnit, trošku si odpočnout než převezme iniciativu on sám. „Bylo to Markétko krásné. Teďka se ale zvedni ať mohu na oplátku pro změnu šoustat já.“ Na štokrleti to teď nešlo a tak jsem ji zavedl do rohu, ve kterém byla postavena ani ne metr vysoká, do pravého rohu zalomená zídka se zaoblenou horní stranou. V prostoru mezi ní a rohem byla pro zvířectvo připravená řezanka. Postavil jsem Markétku asi tak do vzdálenosti jednoho kroku, pak jsem ji předklonil a opřel rukama o tuto zídku. Stála tam s roztaženýma nohama a já jí, tentokrát zezadu, projížděl žlábek svým žaludem. I když jsem neměl zájem o anální sex, svůj žalud jsem schválně párkrát dovedl až k jejímu konečníku. Chtěl jsem ji jenom vyvést z míry. V případě odporu bude ráda, když s tím za malou chvíli přestanu. Pokud se jí to bude líbit a bude ji to vzrušovat, přestanu také a využiji její nesplněné touhy na to, abych jí o to větší rozkoš způsobil v jejích rodidlech. Nic neříkala, ani se nehnula a její vnitřní chvění mi také odpověď nedalo. Proto jsem to pustil z hlavy a neztrácel čas. Nasměroval jsem kluka do její Jůliny a chytil kyčle do rukou. Vzal jsem si mustr z jejího počínání a bořil se do ní jediným pomalým píchancem. Rozdíl byl jenom v tom, že ona dělala přestávky. Já jsem však tlačil stále a velmi pomalu, milimetr po milimetru, v ní vyplňoval každičký kousek co jsem mohl. Teprve poté, co jsem se podbřiškem dotkl jejího zadku, jsem ji začal zprvu jen pomalu šoustat a pak, po krátké chvíli, jsem přidal pohyb do všech stran. Můj žalud jí tak každou chvíli napínal jiné místo pochvy a její vchod byl roztahován všemi směry. V té chvíli jsem v Markétce neviděl mládě a dal jsem průchod svému vzrušení. Měnil jsem směry ještě víc a bez ohledu na její těsnost jsem kroužil jejím nitrem. Její hlava, kterou jsem viděl před sebou, se opět zmítala a její vzdechy nebylo možno přeslechnout. Ještě, že byla noc a lidé po opici mívají tvrdé spaní. Byla to vydatná jízda a já jsem na dlouhou chvíli cítil, jak je to vzrušující, když se můj penis v jejím těle pravidelně otíral o všechny kosti, lemující její pánevní otvor. Jí se to jistě líbilo také. Celá se chvěla a prožívala další orgasmus. Cítil jsem, že ho budu mít i já. Rychle jsem proto vyklouzl z jejího těla a svoje semeno nechal dopadnout na podlahu mezi jejíma nohama. Ještě chvíli odpočívala v předklonu. Potom se narovnala a obrátila ke mně. „Strejdo, děkuju … Tak moc jsem to chtěla, měla jsem ale velký strach.“ Ta slova mi zněla jako vyznání, která rád slyší každý muž. V té chvíli jsem nemyslel na její věk. Pro mne již byla ženou, se kterou jsem se, právě před chvílí poprvé miloval. „Bylo to krásné a skoro to ani nebolelo. Škoda, že bydlíš tak daleko a nemohu k vám jezdit na návštěvu.“ Cítil jsem, že jsou její slova pravdivá. Mám-li být upřímný, doslova pohladila mou duši i moji mužskou pýchu. Také jsem v duchu zalitoval, že nemůže přijet k nám. Jistě bych to nějak udělal, manželku někam uklidil a zase se s Markétkou pomiloval. „Mně se to také s tebou líbilo a jsem opravdu rád, že jsi mne před tím vzbudila.“ Vzal jsem ji opět do náručí a začal dlouze a něžně líbat. „Chci tě mít ještě jednou. Teď chci jít na tebe. Tady to ale nejde, podíváme se proto vedle“. Podívala se mi do očí a i když byla zřetelně unavená, zakývala souhlasně hlavou. „Tak dobře. Pak už si ale půjdeme lehnout. Jsem už unavená a chce se mi spát.“ Uvědomil jsem si, že toho musí mít na poprvé dost. Zeptal jsem se jí proto, zda si nechce jít lehnout hned. „To víš, že ne. Zůstanu s tebou ráda. Vždyť ani nevíme, zda se ještě někdy uvidíme. Ať aspoň na sebe máme co nejvíc hezkých vzpomínek.“ Ta slova, jakoby potvrzovala přeměnu, kterou Markétka před chvílí prodělala. Řekněte sami. Tak přece nemluví dítě. Tak mluví a přemýšlí zamilovaná žena. Uchopila mne za ruku a vydala se ke dveřím do přístavku. Za nimi byla zima a hlavně spousta různého harampádí. Bylo zde ale také něco, co mne zaujalo na první pohled. Byly to obyčejné staré, rovné sáně s ojí, k níž se připřahali koně. Jenom ve předu měly něco co připomínalo jakousi lavičku, nahrazující kozlík běžný u velikých saní. Na lavičce navíc ještě zůstala složena stará vlněná deka. Společně jsme ji rozložili na zadní, rovnou plochu saní. Vysadil jsem tam Markétku a hned tam vlezl za ní. Měli jsme ale problém. Když jsem si klekl vedle ní, uvědomil jsem si, že můj kluk je nyní zcvrklý a visí mi jak oběšenec. Svěřil jsem se jí a ona, jakoby měla více zkušeností, se ho hned chopila a začala pracovat na jeho rekonstrukci. Položil jsem se vedle ní, nezahálel jsem a na oplátku se věnoval jejímu klínu. I když nám začalo být zima, můj kluk se brzy postavil. Na nic jsem tedy nečekal. Přesunul jsem se mezi její rozevřená kolena a pak ji přikryl svým roztouženým tělem. Bylo to krásné ji takto objímat a při tom se jen něžně a pomalinku mazlit s jejími útrobami. Když vezmu v úvahu všechny své bohaté zkušenosti, tak musím bez nadsázky konstatovat, že právě tyto chvíle s Markétkou, byly v mém sexu nejhezčí. Cítili jsme to oba. Ona mne znovu sevřela pochvou při svém dalším orgasmu. Za malou chvíli po ní jsem, místo svého podpisu, zanechal na dece velký mokrý flek. Chvíli jsme ještě setrvali v tichém obětí. Potom jsme upravili své sporé oblečení a v přítmí, které nás stále obklopovalo, jsme překontrolovali jeden druhého, zda se nás nechytilo jakékoli znečištění, které by nás mohlo prozradit. Markétka, kterou jsem poslal napřed, cestou navštívila opodál stojící kadibudku. Byl jsem to proto já, kdo tiše proklouzl do ložnice a položil se první do postele vedle mé spící manželky. Za chvíli přišla po špičkách i Markétka a tichounce vklouzla pod společnou přikrývku. Opatrně jsem se k ní naklonil a na dobrou noc ji políbil na pootevřená ústa. Jen na pár vteřin se naše jazyky potkaly. Pak jsem ji lehce pohladil a popřál dobrou noc. Leželi jsme teď vedle sebe na zádech a pod peřinou se drželi za ruku. Oba jsme jistě mysleli jeden na druhého a vlastně na celou dnešní noc. Markétka po chvíli usnula. Ještě chvíli jsem držel její ruku, pak jsem ji pustil a obrátil se k manželce. Nebylo to poprvé, co jsem ji podvedl. Necítil jsem proto žádné výčitky a jenom jsem se na ni mlčky díval.
Druhý den se nám s Markétkou nepodařilo být kdekoli, třebas jen na chvilku, sami a říci jeden druhému pár zcela důvěrných slov. Proto jsme pouze, při jedné letmé příležitosti, pod stolem přiblížili své ruce a jeden druhého pohladil konečky svých prstů. Bujaré veselí včerejších oslav nechalo zřetelné stopy na tvářích všech svatebčanů. Proto jsem byl rád, že jsme se s Markétkou, ač jsme oba dnes v tvářích měli i stíny nočního milování, lidově řečeno, zcela ztratili v davu. Příští den jsme se všichni rozjeli do svých domovů. Párkrát jsem se pak cestou přistihl, že vzpomínám a kladu si jednu řečnickou otázku. Ptal jsem se v duchu sám sebe co asi dělá Markétka. Moje nová, malá a současně i velká láska. Malá Markétčinou velikostí a také jejím věkem a velká mírou mnou kdysi zapomenutého citu, kterou se tomu děvčátku podařilo v mé mysli probudit. Neznamená to, že bych se do mí zamiloval. Znamená to však, že kromě rozkoše z prožitého sexu, jsem si díky ní, připomněl i svůj cit. Po Markétce pak časem následovala řada dalších. Mezi nimi byla i Johanka, kterou jsem si doslova získal a v době našeho vztahu jí věnoval speciální péči.
Ukázka povídky z nově připravované knihy, prosíme o zaslání vašich názorů a ohlasů na autorův email A.Frei@seznam.cz.
autor: Alois Frei
najlepšie [ 
